Včelařská konference

To je jen náhoda, že nekvasí, záleží na více faktorech např. zralost medu, teplota ve skladu, druh medu....
Mám doma trochu medu, který měl 19.5% vody po vytočení (pozdní květový s příměsí slunečnice) a už se na něm začíná vytěsňovat vrstvička, která se brzy rozkvasí. Pokud ten med rozpustím, tak se dalších x měsíců nerozkvasí a dá se normálně konzumovat. Chtěl bych požádat kritiky tohohle typu, aby nekritizovali na základě jedné zkušenosti způsobené souhrou náhod u jednoho začátečníka.... i když jsem mladší věkem, nemám rád "rychlost" součastnosti, rád bych měl pro každý závěr (např. návrh norem pro obsah vody v medu) tolik času jako měli dnešní "dědkové" před 50 lety...., ale prosit takové kritiky je asi taky hodně naivní, tak pardon, prostě, kdyby autor fakt, že med se nerozkvasil položil jako dotaz a nedělal hned takové závěry, bylo by to prima...
Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: medovina
> Datum: 30.12.2011 14:34:09
> ----------------------------------------
> vytočil 40kg řepky na medovinu 24% vody tak 10kg mi v nádobě ještě zbylo a
> dnes po víc jak půl roce ten med nekvasí je jemný jak máslo a chutná líp
> než pastovaný.TAK TO ŽE MED KVASÍ NAD 20% VODY N E N Í P R A V D A!!!
>
> J.B. souhlasím
> Nízké procento vody v medu je jen tlak úředního šimla a výkupců.
>
>
>

Radek:rád bych měl pro každý závěr (např. návrh norem pro obsah vody v medu) tolik času jako měli dnešní "dědkové" před 50 lety

J.B.Za 50 let co točím med mí zkvasil jej jednou.
Vymyl jsem 3,5 l sklenici vylil a nevytřel, na dně zustalo trochu vody,půl kávové lžičky a po nalití medu voda vyběhla nahoru na povrch asi po 14 dnech zkvasil a smrdělo to celé, dal jsem to do těsta nebo zpět do včel.
Jinak mi nikdy nezkvasil
V nizkonástavkových ulech mám med řidší, točit řidší med je i méně pracné.
To při kolika procentech vody v medu med opravdu kvasí by mne zajímalo.Předpokládám však že i řídké medy třeba 25% vody ještě nekvasí. Existuje nějaká literatura která něco podobného uvádí? Nebo se jen dohadujeme nad dohady?
J.B.

Samozřejmě se to najde v mnoha knihách a pokud si pamatuji, tak různé údaje. Pokud chceš konkrétní číslo, tak se uvádí, že med do 21% se považuje za zralý( zákonná norma). Výjimka je pro vřesový med 23%. Nechci mluvit o jedné konkrétní hodnotě, protože si myslím, že dle podmínek se skutečně různí, alespoň pro tuto diskuzi kolem vztahu %vody v medu a zkvasitelnosti medu během skladování. Záleží třeba na zralosti medu. Pokud do zralého medu včelky přinesou část sladiny před vytočením, kolikrát má med , jako v mém případě vloni ze slunečnice, pod 20% a může vykvasit. Stejně tak v případě krystalizace. O tom měl pěknou přednášku Přidal. Jde o to, že v krystalizovaném medu může klesnout v mezikrystalových prostorech koncentrace cukrů, často to můžete vidět i u pastovaného medu připraveného z květových medů s obsahem vody 20-21%, kdy se na jejich povrchu vytvoří tekutá vrstvička, která zkvasí. Pokud jde o nízké nástavky, částečně mám podobnou zkušenost, ale trochu jiné vysvetlení. U nás v nížině je krátká, ale výborná květová snůška, silné včely ve velkých úlech přinesou v krátké době překvapivě mnoho nektaru. Sám používám až 8NN 39*17 na včelstvo, včely umí za dva-3 týdny naplnit 4NN. Mám podezření, že větší vliv má hloubka buněk než výška nástavku. K Vaší poznámce na nízké rámky by Pan Volejník řekl, že jeho včelstva mají přes metr vysoké plásty v jeho 39*17, protože je v podstatě nerozebírá a včely je mají prostavěné. Já mám čtvercové nástavky na 10 a 11 rámků a právě med z těch 10 rámkových je opakovaně řidší. Částečně se tento handicap dá kompenzovat množstvím nástavků - dát více nástavků... V minulých sezónách, i když nebyla tak vydatná květová snůška jsem měl velké problémy s vodou i v zavíčkovaných plástech, když jsem používal 6NN na včelstvo. Vloni jsem dal i 8NN a problém nebyl. Chce to ale více prověřit, takže to nepovažujte za dogma. Každopádně k 8NN jako současnému optimu došel i pan Volejník....
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: medovina
> Datum: 02.1.2012 12:57:45
> ----------------------------------------
> Radek:rád bych měl pro každý závěr (např. návrh norem pro obsah vody v
> medu) tolik času jako měli dnešní "dědkové" před 50 lety
>
> J.B.Za 50 let co točím med mí zkvasil jej jednou.
> Vymyl jsem 3,5 l sklenici vylil a nevytřel, na dně zustalo trochu vody,půl
> kávové lžičky a po nalití medu voda vyběhla nahoru na povrch asi po 14
> dnech zkvasil a smrdělo to celé, dal jsem to do těsta nebo zpět do včel.
> Jinak mi nikdy nezkvasil
> V nizkonástavkových ulech mám med řidší, točit řidší med je i méně pracné.
> To při kolika procentech vody v medu med opravdu kvasí by mne
> zajímalo.Předpokládám však že i řídké medy třeba 25% vody ještě nekvasí.
> Existuje nějaká literatura která něco podobného uvádí? Nebo se jen
> dohadujeme nad dohady?
> J.B.
>
>
>

Není to tak jednoduché jak bychom si přáli.
1) med je hydroskopický, tudíž může přijímat vodu z ovzduší.
2) také ji ovšem za určitých podmínek může ztrácet.
3) jelikož je to směs cukrů a vody, má tendenci se v určité fázi dělit dle skupenství a specifické váhy jednotlivých cukrů.
4) některé látky v medu působí jako konzervanty a antibiotika.
Z toho všeho pak vyplývá ponaučení, že záleží na uskladnění , době vytáčení, venkovní vlhkosti, teplotě, době po kterou včely med zpracovávají, jeho původu, a jiných dalších faktorech které neumíme nijak ovlivnit. Proto je hranice nastavena na 20%. Jelikož v našem státě musíme být ještě papežštější, tak ČSV ji nastavil na 18% vody. Body 2 a 3 pak se zase využívají pro vysoušení medu. Bod 1 a 3 zase bývá první příčinou počátku zkvašení. Bod 4 pak za určitých podmínek působí jako ochrana medů s vysokým obsahem vody.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: medovina
> Datum: 02.1.2012 12:57:46
> ----------------------------------------
> Radek:rád bych měl pro každý závěr (např. návrh norem pro obsah vody v
> medu) tolik času jako měli dnešní "dědkové" před 50 lety
>
> J.B.Za 50 let co točím med mí zkvasil jej jednou.
> Vymyl jsem 3,5 l sklenici vylil a nevytřel, na dně zustalo trochu vody,půl
> kávové lžičky a po nalití medu voda vyběhla nahoru na povrch asi po 14
> dnech zkvasil a smrdělo to celé, dal jsem to do těsta nebo zpět do včel.
> Jinak mi nikdy nezkvasil
> V nizkonástavkových ulech mám med řidší, točit řidší med je i méně pracné.
> To při kolika procentech vody v medu med opravdu kvasí by mne
> zajímalo.Předpokládám však že i řídké medy třeba 25% vody ještě nekvasí.
> Existuje nějaká literatura která něco podobného uvádí? Nebo se jen
> dohadujeme nad dohady?
> J.B.
>
>
>

Pre J.B. medovina.sk/o-medovine
Medovina musí byť primerane sladká, príjemná s vôňou po mede, má mať 14obj % alkoholu, ak ho nemá, musí byť podľa normy alkohol dodaný na 14 obj.%

Preposielam Vam clanok o vyrobe medoviny od mojho kamarata z Kosice, Gabiho Kominka, velkeho priatela pana Turcaniho, ktoreho zaroven srdecne pozdravujem. Clanok bol uverejneny davnejsie na www.vcely.sk

Nech sa dozvedia Tí, ktorých sa to týka, aby vyskúšali výrobu medovo sladkej medoviny. Medovina nie je destilát z medového vína, ale vzniká kvasením roztoku medu a vody, špecialne pred tým upraveným. Patent na výrobu medoviny nemožno žiadnemu výrobcovi zazlievať, pretože je to jeho duševné vlastníctvo.
Základné druhy medoviny :
Tradičná medovina- vyrobená za pomoci medu, vody a kvasiniek
Cýser –aplikacia medu a čistej jablčnej šťavy
Pyment – medovina vyrobená prídavkom hroznovej šťavy
Melomel – medovina s prídavkom nakrájaného ovocia, šťavy, okrem jablk
Metheglin – je medovina s koreninami a bylinkami / orechy a pod /

Tajomstvo výroby medoviny Metheglin podľa G.M.K . V prípade , že chceme urobiť suchú medovinu, koncentracia sacharidov má byť 20 – 25 NM.
Pri výrobe sladšej odporúčam koncentráciu 28 – 32 NM.
Príprava : týždeň pred varením medoviny typu Metheglin rozpustím 2 dcl medu v 1 litri vody. Povaríme cca 2 hod zberáme penu / vyzrážané bielkoviny/. Po vychladnutí pridáme jeden sáčok kvasiniek. Najlepšie sú špecialne na medovinu, nízkoteplotné, môžu sa použiť aj vinné Tokaj, Malaga. Odložíme na teplé miesto.
Prípravu samotnej medoviny začneme rozpúšťaním medu vo vode. Na 50 litrov vody 18 kg medu, alebo 3,5 kg medu rozpustíme vo vedre a dolejeme 10 litrov vody. Pridáme odviečkovance, trochu propolisu oškrabaného z rámikov. Varíme cca 2 hod. Miernym varom a stále zberáme penu. Pridáme do vriaceho roztoku v gáze zabalenú tyčinku škorice, 15 ks klinčekov, lyžicu suchej mäty priepornej, trochu paliny pravej / alebo drogy nahradíme 2 lyžicami suchého čaju Stomoran /.
Po vychladnútí odstranime vosk, stáčame cez gázu do demižona , pridáme s pred týždňa pripravený nálev s kvasiniek. Po vykvasení stáčeme do demižónov a odložime do tmavej miestnosti. Keď to urobíme koncom augusta na vianoce je medovina Meteglin dozretá. Potom ju stáčame do fliaš, je dobré do každej flašky pridať štamperlík liehu, alebo kalvadosu, tak vydrží aj 10 rokov.
Gabriel M.Kominek
< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: a.turcani <anton.turcani/=/gmail.com>
< Predmet: Re: Re: medovina
< Dátum: 02.1.2012 14:29:04
< ----------------------------------------
< Pre J.B. medovina.sk/o-medovine
< Medovina musí byť primerane sladká, príjemná s vôňou po mede, má mať 14obj
< % alkoholu, ak ho nemá, musí byť podľa normy alkohol dodaný na 14 obj.%
<
<
<

Ty návody jsou k dosažení skoro všude. Dají se získat od každého výrobce kvasinek, stáhnout z jejich webů, najít v knihách o kvašení a o potravinách. Postupy na medoviny se v podstatě liší jen složením koření či způsobem "vložení" těch příchutí do medoviny. Není nic jednoduššího pro první výrobu než si nějaké postupy stáhnout a řídit se jimi.
Co se týká koncentrace, z každých 2 kil cukrů vložených do 100 litrů nápoje vznikne kvašením zhruba 1 % lihu. U medu je toho potřeba o něco víc, protože med obsahuje vodu a pár procent nezkvasitelných příměsí. Co se týká lihu, kvasinky se bouřlivě množí a bouřlivě kvasí do cca 8 % koncentrace lihu. Do cca 12 % svoji činnost postupně zpomalují. Nad 12 % lihu se už nemnoží, jen pomalu dokvašují. Nad 14 - 16 % lihu kvasinky hynou, podle toho, jak hluboce prokvášející jsou vyšlechtěny.